Alkohol - farmakoekonomický pohled
57.česko-slovenské psychofarmakologické konferenci, Jeseník, 7. 1. - 11. 1. 2015
POŠKOZENÍ ORGANISMU ALKOHOLEM – FARMAKOEKONOMICKÝ POHLED
Disability caused by abuse of alcohol – the pharmacoeconomic view
Minarčíková I.
ABSTRAKT:
Úvod:
Škodlivé užívání alkoholu je u 30 diagnóz rizikovým faktorem vedoucím ke vzniku onemocnění a předčasným úmrtím. S dobou trvání konzumace alkoholu a s množstvím vypitého alkoholu je spojen vývoj některých nemocí jater, např. u mužů je spojeno pití 30 g čistého alkoholu denně s relativním rizikem úmrtí na jaterní cirhózu 2,8 (u žen 7,7).
Metody a výsledky:
V Česku bylo v roce 2012 pro alkoholické onemocnění jater (K70) a pro fibrózu a cirhózu jater (K74) hospitalizováno 6043 pacientů, pro stejné diagnózy v roce 2012 zemřelo 1866 lidí. Střední hodnota nákladů zdravotních pojišťoven za jednu hospitalizaci (K70, K74) se pohybovala kolem 51 210 Kč. Alkoholická cirhóza je první až třetí nejčastější indikace k transplantaci jater. V roce 2012 bylo v Česku provedeno 114 transplantací jater. Střední hodnota nákladů zdravotních pojišťoven dosahovala u transplantace jater průměrně 0,76 mil. Kč s limitní hranicí ve výši 1,09 mil. Kč. Po transplantaci dochází u části pacientů (13 až 50 %) k relapsu škodlivého pití, což ovlivňuje řada faktorů před transplantací, ale taky po ní. Zásadním prediktivním faktorem úspěšné abstinence po transplantaci je abstinence před transplantací delší než 6 měsíců, uvědomění si a přijetí svého onemocnění a jeho kontinuální léčba i po transplantaci. Krátké intervence, resp. krátké intervence s nalmefenem, které mohou pomoci výrazně snížit spotřebu alkoholu (o 41 až 67 %), a tím zamezit vzniku jaterního poškození, resp. odvrátit relaps škodlivého pití po transplantaci jater, představují měsíční finanční částku v rozmezí 610 až 1050 Kč (krátká intervence), resp. 2490 až 2920 Kč (krátká intervence + nalmefen 14 tbl.).
Diskuse a závěr:
Přestože je porovnání provedeno pouze u dg. K70 a K74, je patrné, že prevence je výrazně levnější než následná léčba, proto by mělo dojít k realokaci finančních zdrojů.
Důsledná prevence a informování obyvatel o škodlivosti pití, snižování a udržení spotřeby alkoholu na „bezpečné“ úrovni a zároveň abstinence s kontinuální léčbou chronického relabujícího onemocnění (F10) by měly přinést efektivnější vynaložení finančních prostředků ze zdravotního pojištění (2,6 mld. Kč; 2007) a v konečném důsledku úsporu veřejných financí.
Vedle realokace zdrojů ve zdravotnictví je žádoucí, aby stát změnil svůj přístup k problematice spotřeby alkoholu razantním omezením reklamy, striktním dodržováním zákazu pití mladistvými, cenovou politikou a omezením dostupnosti alkoholu.
Abstrakt je dostupný na: https://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2015/Suppl._1-2015/vyveskova.pdf