Farmakoekonomické analýzy

19.08.2013 09:26

Ve zdravotnictví se používají čtyři základní farmakoekonomické metody, jejichž základní charakteristika je následující:

Analýza minimálních nákladů

(cost-minimization analysis)

Jde o nejjednodušší farmakoekonomickou metodu, protože předpokládá stejnou míru vlivu jednotlivých alternativních možností, které se porovnávají. Nezaměřuje se na analýzu výstupu programu, ale porovnává jenom náklady jednotlivých programů. Při této analýze je nejefektivnější ten program, který dosahuje definovaný cíl při nejmenších nákladech.

 

Analýza nákladové efektivity

(cost-effectiveness analysis)

Jde o požadavek na léčbu zakotvený v současné české legislativě.

Tato farmakoekonomická metoda je založena na porovnání nákladů a výstupů (efektů), které jsou měřeny v naturálních a fyzikálních jednotkách (např. počet relapsů, hladina glykémie), které jsou objektivně kontrolovatelné.

 

Analýza nákladové užitečnosti

(cost-utility analysis)

Jde o metodu, která měří velikost nákladů nutnou pro dosažení parametru kvality života

(Quality Adjusted Life-Years, QALY). Ukazatel QALY v sobě kumuluje dva aspekty: délku života, která se získá zásluhou léčby, a zlepšení kvality života. QALY nemůže být vyjádřen ve fyzikálních ani jiných objektivně kontrolovatelných jednotkách, protože hodnocení vlastní kvality života je individuální záležitostí každého jedince.

 

Analýza nákladů a výnosů, resp. nákladů a prospěchu

(cost-benefit analysis)

Jde o metodu, která, porovnává náklady a výstupy, které jsou obojí vyjádřeny v peněžních jednotkách, což je problémem, protože peněžní vyjádření nebývají přesná (ne všechno lze finančně vyčíslit) a ve zdravotnictví s sebou navíc nesou etické otázky.

 

Z jakého pohledu se analýzy dělají?

Při vypracovávání farmakoekonomických analýz je důležité hledisko, ze kterého se konkrétní analýza provádí a které sdružuje skupinu tazatelů, kteří mají stejné priority. Hovoříme o tzv. "úhlu pohledu“.

Při tvorbě analýzy můžeme použít různé úhly pohledu. Může to být pohled společnosti, ministerstva zdravotnictví, pacienta, farmaceutické firmy, zaměstnavatele, poskytovatelů zdravotní péče, plátců zdravotní péče, atd. 9) Je zřejmé, že každá skupina tazatelů má jiné priority.

 

Náklady

Náklady jsou základním stavebním kamenem analýz a jejich správná identifikace a kvantifikace má pro relevantnost těchto studií zásadní význam. Jsou souhrnem peněžních výdajů a nepeněžních prvků nutných k využití různých zdrojů pro získání specifického produktu.

 

Ekonomická efektivita

Pro posouzení výkonnosti ekonomických subjektů slouží kritérium jejich efektivity. Obecně se jedná o poměr mezi výstupy a vstupy.

Obvykle se používá spíše jako relativní ukazatel než jako absolutní hodnota. To znamená, že se zpravidla konstatuje, že jeden subjekt je efektivnější (méně efektivní) než druhý, nebo efektivnější (méně efektivní) než dříve. Subjekt A je efektivnější než subjekt B, pokud buď 1) používá méně zdrojů na produkci stejného množství výstupů, nebo 2) vyprodukuje větší množství výstupů při stejných vstupech. U druhého způsobu je nezbytné nějakým způsobem výstup kvantifikovat, a proto je mnohem složitější a ve zdravotnictví naráží na řadu problémů.

 

 

Ekonomická efektivita ve zdravotnictví

Je složitější než prostá ekonomická efektivita a kromě toho jde pouze o jednu z kategorií, kterými se zdravotnické služby hodnotí.

Ekonomická efektivita ve zdravotnictví znamená, že jednotlivé volby mezi cíli a mezi alternativními způsoby jejich dosažení jsou činěny tak, aby bylo dosahováno maximálního celkového prospěchu z disponibilních zdrojů dané společnosti. Metodou dosažení takto chápané efektivity je ocenění relativních přínosů a relativních nákladů různých možností.

Kromě efektivity se ve zdravotnictví hodnotí:

1) zda je konkrétní služba účinná ve smyslu zlepšení zdraví pacientů (medicínský aspekt)

2) zda je poskytována humánním způsobem, jinými slovy, nakolik zdravotní péče uspokojuje “spotřebitele” (zde se zdaleka nejedná jen o medicínský aspekt, ale i o pohodlí, přístup lékaře k pacientovi apod.)

3) zda jsou služby poskytovány způsobem, který odpovídá ve společnosti převládajícímu chápání spravedlnosti (aspekt sociální).

 

Zpracováno volně podle dizertace Ivany Minarčíkové